O mně
Jsem spolumajitelka realitní kanceláře, poradkyně Housing First v Platformě pro sociální bydlení, peerka v projektu Housing First v Moravské Třebové, lektorka vlastních kurzů pro děti, učitele i sociální pracovníky, spoluautorka metodik a PEP delegátka EAPN (PEP = people experiencing poverty). Taky jsem máma, vášnivá čtenářka, milovnice audiovizuálního umění a architektury, baví mě procházky v přírodě i ve městech, plavání a nekonečná nuda. :-)
Můj příběh
Znáš to, nebo možná neznáš.
Stojíš na chodníku, máš plátěnou tašku s drogerií, kterou ti narychlo dala patnáctiletá ségra, zacuchanou půlku vlasů do ohromnýho chuchlu po tom, co tě posledně zmlátil týpek, ke kterému jsi v naději odešla od bývalého, který tě mimochodem nebil, v naději, že bude líp. Odešla jsi nejen od bývalého muže, ale i života. Od lodiček, zakázek, dětí, baráku na vesnici. Nechápeš, jak se to všechno seběhlo tak rychle.
Stojíš s plátěnou taškou, s pár věcma na umytí, jedněma spoďárama na výměnu, s infantilním polštářkem jako připomínkou, že jsi matka, a říkáš si, že je to jen pitomá hra. Oči z chodníku upíráš směrem na nebe, kde hledáš tlačítko Esc.
Naděje umírá poslední.
Snažíš se najít pár přátel, ale lidi od tebe odvrací hlavu, protože jsou všichni najednou lepší než ty. Anebo prostě neznají tvoji situaci, přesto že ty máte pocit že TO!!! vědí všichni. Z desetitisicovýho města mi zbyl jediný přítel, který si se mnou sedl a vyslechl si moji verzi příběhu a uvěřil ve mě. Nebo spíš nezapomněl, kdo jsem. Nesoudil.
Na úřadech jsi najednou jeden z mnoha, kteří slibují. Nikdo se s tebou nebaví. Dávají ti nesmyslné úkoly tónem, ze kterého čteš jejich přesvědčení, že to stejně nikdy nesplníš. Když přijdeš druhý den, že splněno máš, nevědí, co s tebou. Rodina? Tak ta má každý den speciálně nesplnitelný a absurdní úkol, který když splníš, tak tím akorát zvyšuješ křivku jejich vzteku. Chtějí, abys vůbec nebyl/a a ty jen čekáš, kdy právě „nebuď“ bude ten poslední úkol. Asi to ve skrytu duše chápeš, už jsi selhal/a po několikátý, už je to celý trochu trapný.
Ale ty v sebe nesmíš přestat věřit, ještě ne.
Ale...
Shánět práci z ulice – nemožný.
Tvořit základ stability na azylu – nemožný.
Přesvědčit bez práce, že to myslíš vážně – nemožný.
Nakonec přišel zázrak. Já upřímně nevím, jak se to stalo, ale získala jsem byt a podporující, na silné stránky zaměřený, přístup. Bez toho bych se v životě nemohla zvednout.
Víš, jak dlouho trvá, než klesne šance, že se člověk vrátí z ulice z 90 % na 10 %? Osm dní
A já ti řeknu proč. Důstojnost, důvěra, víra v sebe, to jsou ty nejcennější komodity, které se nejlépe ochraňují a pěstují pod střechou, v klidu a v bezpečí. A bez toho rychle umírají a je těžký je křísit.
Tady to vidíš.
Nejspíš to znáš, stejný příběh samoty a ztracení jen v jiném obalu. Možná je to obal luxusního nebo prostě stabilního zázemí, ze kterého se vytratila radost, smích a vzájemné porozumění, mám pravdu? Našla jsem způsob, jak je vrátit do života. Co vrátit. Jak je začít žít.
Našla jsem svoje životní téma a skrze něj vzdělávám lidi, aby nemuseli padnout až na dno. Aby dokázali svůj přerůstající život zkrotit, osedlat a splynout s celou domácností v báječné flow.
Nebuď na to sám/a, stav se za mnou na příjemné odpoledne do Prahy a podívejte se na svůj život bez příkras a s nadhledem.
Těším se na Tebe.
Bára
„Růst, který začal v největší tmě.“
Moje sladká zkušenost
Po tom, co jsem v roce 2021 skončila na ulici jen s plátěnou taškou, dekou a jedním oblečením, se začaly dít věci, kterým jsem tehdy sama nevěřila. Přes azylový dům a krátkou zastávku u rodičů jsem se zvedla, ukončila dvacetiletou závislost a vrátila se k práci v realitách. Našla jsem si vlastní nájemní byt a začala se učit žít úplně od začátku a překvapivě mě to začalo bavit.
Objevila jsem marketing, virtuální asistenci, storytelling, na silné stránky zaměřený přístup, Housing First, a hlavně sebe.
Začala jsem pracovat jako peer pracovnice, absolvovala školu Housing First, kurzy, stáže, zahraniční zkušenosti i odborné setkání v Portu (Porto social Forum 2025), kde jsem jako delegátka PEP (people experiencing poverty = člověk který zažil chudobu) mluvila s viceprezidentkou evropské komise Roxanou Minzatu a jejím kabinetem o tom, co by mohlo zafungovat ve strategii proti chudobě. Vytvořila jsem si zdravou sociální síť, uzavřela zdroj své závislosti a završila proces uzdravení.
A když mi v roce 2023 dali do ruky mikrofon na módní show Laven, byla jsem nervózní jako blázen. O dva roky později už jsem tu stejnou show moderovala s elegancí člověka, který ví, že je konečně doma sám v sobě.
Dnes jsem členkou profesních platforem, seděla jsem v porotě Ozvěny Chudoby 2025, mám za sebou tuzemské i zahraniční stáže (Červený Dvůr, Milano, Bologna). A hlavně: stala jsem se člověkem, kterým jsem vždy cítila že jsem, jen jsem se v sobě musela objevit a vytáhnout se na povrch.
