ADHD je moje superschopnost

"Nikdo není šťastnej tak nevím proč bys měla být ty."
"Musíš to prostě vydřet."
"Nedělej ostudu."... 

Znáte to taky?
Ty kouzelný věty:
"Nikdo není šťastnej tak nevím proč bys měla být ty."
"Musíš to prostě vydřet."
"Nedělej ostudu."
...
Věty, který nás mají zahnat do kouta abychom nebyli vidět.
Tak si sedneme do kouta,
přehodíme přes hlavu mikinu a nejsme vidět.
Totiž to, že nás svět má za sígry,
ještě přece neznamená,
že nejsme poslušní.
A pak,pak přichází další kouzelná věta:
"Ty vůbec nejseš vidět."
...
No a to už mi hlava nepobírala tak jsem si alespoň sundala tu kapucu,
abych dala najevo,
že jsem tady,
a přečetla jsem sto tisíc knih,
abych se nezbláznila.
...
A pak začaly problémy,
že ano,
protože on ten potlačenej potenciál někudy musí ven.
To máte jak s pocením.
Sice ho potlačíte ve smyslu vody v podpaží,
no jenže ono se to někudy dostat ven musí,
a taky se to ven dostane,
a to v podobě svědivých pupínků zezadu na bicáku.
A to si řekněme narovinu,
že lepší je ta voda,
než svrab.
Já mám ADHD.
To je prosím superschopnost.
Ano, je to tak.
ADHD je o bezpodmínečné radosti do života,
radosti z pohybu,
radosti z příodních jevů,
radosti z lidí kolem sebe,
radosti z ticha kolem sebe,
prostě je to o bezpodmínečné radosti ze všeho možnýho.
A dál je ADHD o bezprostředním vnímání souvislostí,
o schopnosti divergentního myšlení,
o vnímání souvstažnosti se světem a s vesmírem,
neboli,
ADHD je o vědomém bytí ve Všesmíru.
Vím,
že se špatně přijímá,
že někdo vedle nás se projevuje rychleji,
vnímavěji,
pozorněji,
chápavěji,
energetičtěji,
ale je to tak.
To že je tak nesnadný přijmout co ADHD doopravdy je,
se krásně odráží v samotné definici ADHD.
Podle které je ADHD porucha,
kterou je potřeba tlumit.
Cožpak o to,
je to názor,
ale je tu jedna otázka:
Co je lepší, dívat se na své dítě jako na super schopné,
nebo jako na nemocné?
Co říkáte?
A otázka filosofická:
Mění styl pozorování pozorovaného?

Není to těžká situace jenom pro rodinu,
že je v ní někdo jinej.
Je taky dost těžký pro toho kdo je jinej,
udržet myšlenku,
a pevně věřit,
že bejt jinej je v pořádku.

Pokud máte v rodině ADHD,
jsem tu pro Vás.
Při pochopení situace máte možnost nastavit zdravou komuniaci a tím zachránit život nejen svůj ale i všech okolo :-D
Své ADHD jsem přijala,
netlumím se léky.
V mém případě už ani drogama ne.
Vyzkoušela jsem obojí,
a obojí stálo za prd.
Naučila jsem se svoje ADHD prostě a vědomě koncentrovat.
Chodím například točit s klackem.
Nojo, přesně tak, jak to říkám.
Vycházím z jasné úvahy - nikomu tím neubližuji, pohybuji se na čerstvém vzduchu, nepotřebuji pak drogy ani léky abych byla schopná se chovat přiměřeně a v klidu, prospívá to tedy absolutně mému fyzickému i duševnímu zdraví a chodím za město tak tím snad ani nikoho neurážím ADHD není nemoc.

Pokud u sebe nebo u svých milovaných řešíte ADHD a nevíte si s tím rady, stavte se, mimo jiné, taky na pokec za mnou. Věřím, že vymyslíme způsob jak si s fenoménem zvaným ADHD porozumíte.
Ono totiž třeba takové dítě s ADHD
Vám může otevřít magickou krásu fantastického světa,
a vy jemu,
při souladné komunikaci,
zase dáte hodnotné upevnění ve hmotě.

#ADHDjesuperschopnost #zdravakomunikace