Miluju taneční procházky.

Dravej zdravej rytmus,
s příchutí Dea,
v záři jediného reflektoru.

Dneska ráno jsem nasála skvělej rytmus,
tam u nás,
dole u rybníka.
Když jsem přicházela tak bylo zataženo ale krásný mraky lemovaly obzor a nad palčivě zelenou zemí se vlhounce vlnila mlha.
Nu což, hodila jsem bokem sem a bokem tam, párkrát jsem otočila svým žonglovacím klackem a už jsem v tom lítala až po uši.
Ten rytmus, ten drive, uvolnění, radost, zápal pro tady a teď.
Do toho vysvitlo Slunce.
A to Ti povím,
taková záplava světla a pozornosti jediného Slunce, to je jako když stojíš na pódiu světa.
Takže v téhle atmosféře, v tomhle rozpoložení,
s chutí Dei na jazyku,
v záři jediného reflektoru,
jsem se plavila asi hodinku, pak jsem doběhla domů, hodila jsem si sprchu a vyrazila do jádra naší famózní Litomyšle.
Miluju naše město.
Je radost tady žít a pracovat, totiž každé drama, řešené tváří v tvář kulisám litomyšlským, musí chtě nechtě přejít v idilku, která prostě jen někde zadrhla ale stejně se musíte začít smát, protože v tak krásným městě se snad ani nejde mračit. 😘
Fotky od rybníka nemám, to musíte zažít. 😂
Tak alespoň jedna s Deou, která mi dneska pomáhá udržet si ten dravej a zdravej rytmus. 🥰